E-Health na Slovensku
Peter Linhardt, Slovenská technická univerzita Bratislava
Prednáška sa zaoberá programom implementácie e-Health na Slovensku v kontexte aktivít Europskej únie programu EUROPE 2020. Podáva krátky náčrt cieľov, princípov, rozsahu a obsahu uvedeného projektu a jeho implementácie na Slovensku. Porovnáva slovenský program s programami ostatných krajín EU.
|
Enterprise Architecture a řízení ICT aktiv
Petr Hujňák, CEO Per Partes Consulting, prezident ISACA Czech Republic
Architektury IT intenzivních systémů jsou zásadní cestou zvládání jejich komplexity. Architekturou se podle právě revidované normy ISO/IEC/IEEE 42010, Systems and software engineering — Architecture description rozumí základní organizace systému začleněná do jeho komponent, jejich vzájemných vztahů a vztahů k okolí systému a principy určující návrh a rozvoj systému. Současná praxe (i revidovaná norma) vychází z architektonického pohledu na systém z různých zájmových úhlů. Přednáška bude zaměřena na integrační roli architektonického řízení a praktické zkušenosti v následujících oblastech:
- Architektura slouží k propojení rozvoje a provozu informačních systémů.
- Architektura prioritizuje a poukazuje na nejdůležitější komponenty pro fungování informačních systémů jako celku. Tyto komponenty jsou nazývány architektonická aktiva.
- Architektura provazuje odborné roviny (aplikačně-datovou, technicko-technologickou, procesně-organizační a bezpečnostní) do vzájemných vazeb a souvislostí směrem k poskytování služeb uživatelům.
- Architektura umožňuje řídit kvalitu informačních systémů ve smyslu specifikace požadavků na architektonická aktiva.
- Architektura provazuje strategické řízení (ICT strategii) s projektovým řízením a optimalizací provozu prováděném na denní bázi.
|
Fonetické vyhledávání v cizojazyčných textech – jak najít relevantní informace o “as-sauratu fí misra,” i když neumím arabsky
Iveta Mrázová, KTIML MFF Univerzita Karlova
Překotný vývoj situace v nejrůznějších oblastech současného globálního světa představuje velkou výzvu tradičním způsobům ukládání, poskytování a vyhledávání užitečných informací. Krom dalších požadavků, např. na vyhledávání obrazových informací a videa, by měly moderní technologie pro dobývání znalostí z webu podporovat i efektivní vyhledávání zdrojů dostupných v cizích jazycích. Ovšem pro někoho, kdo daný jazyk plynně neovládá, může být správná formulace příslušného dotazu poměrně obtížná – obzvlášť v případě, že má zvolený jazyk jinou abecedu (např. arabština) a strojový překlad není podporovaný.
Mnoho uživatelů by v takovém případě uvítalo možnost vyhledávat relevantní informace jednodušeji, např. zadáním vyhledávaných slov či frází v takovém tvaru, jak je slyší. Fonetické vyhledávání tedy představuje poměrně novou oblast ve vyhledávání informací. Jeho cílem je vyhledat v textu všechna taková slova, která mají stejnou výslovnost jako slovo, které uživatel slyšel a zapsal. Přitom předpokládáme, že uživatel je v obecném případě cizinec, který mluví jinou řečí a může používat jinou abecedu a jiná přepisovací pravidla. Přesto však, pokud uslyší v televizi anebo na ulici např. frázi „as-sauratu fí misra,“ bude schopen najít informace o „revoluci v Egyptě.“
V této přednášce představíme jak tradiční fonetické algoritmy použitelné k řešení výše uvedeného problému, tak také moderní přístupy inspirované teorií konečných automatů, které jsou mimořádně efektivní především v případě velkých textových souborů. Součástí přednášky bude i posouzení možných výhod programovatelného hardwaru (FPGA) pro fonetické vyhledávání, a to v závislosti na použitém hardwaru, vyhledávaném slově, jazyku, dostupnosti slovníku a délce prohledávaného textu.
|
Základní registry ČR
Petr Tiller, AQUASOFT spol. s r.o.
V současné době neexistuje centrální autorita pro údaje udržované v rámci informačních systémů veřejné správy o občanech, právnických osobách a adresách. Tyto informace jsou udržovány odděleně a nekoordinovaně. Důsledkem tohoto stavu je že
- Občan/právnická osoba musí státním orgánům a a orgánům samosprávy opakovaně dokládat správnost údajů o své osobě/firmě
- V případě změny údajů (např. přestěhování) existuje ohlašovací povinnost
- Údaje v informačních systémech veřejné správy mohou být neaktuální nebo zkreslené a ve výsledku vést k chybnému rozhodnutí nebo ke škodám
- Ve všech informačních systémech veřejné správy a mnoha soukromých je u osob udržováno rodné číslo jako jednoznačný identifikátor, což umožňuje následné hromadné spojování dat
Tento stav se snaží napravit koncepce základních registrů, která označuje skupinu údajů jako “referenční”. Tyto údaje vyjmenované podle zákona budou uloženy v základních registrech a poskytovány jednotlivým informačním systémům veřejné správy. Současně je definována role spolupracujícího agendového informačního systému, který poskytuje ostatním agendovým informačním systémům své uložené informace prostřednictvím informačního systému základních registrů. Základní registry se tak stávají základním kamenem informačních systémů státní a veřejné správy. Příspěvek seznamuje s koncepcí těchto základních registrů, jejich globální architekturou. Bude rovněž diskutována funkcionalita, datové procesy a bezpečnost celého systému.
Autor je architektem Informačního systému základních registrů a spoluautorem Globální architektury základních registrů.
|
Zkušenosti z projektu monitoringu IT v České pojišťovně
Ucelený pohled na správu služeb IT
Jindřich Štumpf, GALEOS a.s., Aleš Smetana, GC System
Příspěvěk má dvě části: v teoretické definuje obecné pojmy, logické vrstvy z oblasti ICT monitoringu a principy řízení poskytování IT služeb vycházející z ITIL. Dále popisuje referenční SOA architekturu a ideální vlastnosti softwaru pro ICT a SOA monitoring. Druhá praktická část je věnována implementačnímu projektu v České pojišťovně - jednomu z nejrozsáhlejších projektů ICT monitoringu v ČR. Autoři představí škálu užitých SW technologií, komplexitu heterogenního prostředí zákazníka a uvedou řadu zajímavých statistik a zjištění z tohoto projektu.
|
